Jídlo jako lék

15. prosince v 15:03

Představte si den po dni, co snídáte, obědváte , večeříte, jakou limonádu nebo čaj zrovna pijete, jak moc plastů a umělých matriálů vás obklopuje ve vaší domácnosti nebo v kanceláři,

Jakou kosmetikou se stříkáte, v čem perete prádlo a myjete nádobí, a s jakými hračkami si hrají vaše děti, jak moc času trávíte s počítačem, mobil.telefonem nebo v autě, jaký vzduch dýcháte nebo kolik léků a různých umělých doplňků pravidelně polykáte.

   Co asi skrývá naše tělo? Rozbory zjiš?ují, že v našich tělech se nacházejí zbytky pesticidů (zemědělských postřiků a hnojiv), ftalátů, dioxinů či těžkých kovů. Látky, které přicházejí do těla s průmyslově vyráběným jídlem, umělými hnojivy, barvenými limonádami, voňavými mýdly, šampony, saponáty, s plastovými hračkami, zkrátka s naším moderním životním stylem. Do průmyslových potravin se přidává přes 2500 nejrůznějších umělých látek. I přesto, že jednotlivé látky se laboratorně testují, problémem se stává tzv. koktejlový efekt. Celodenní konzumací nejrůznějších chemických látek v potravinách jej lehce dosáhneme. Párek, tavený sýr, koláč, bonbón, zmrzlina, instantní kafe, zelenina, která je chemicky stříkána. Právě koktejlový efekt mívá negativní dopady na zdraví. Někdy se spojuje s nervovými problémy, s hormonální nerovnováhou, s poškozením ledvin a jater nebo s oslabenou imunitou.

   Můžeme s tím něco dělat? Před všemi škodlivými látkami sice utéct nejde, některé jsou všude kolem nás aniž to víme, ale kde máme šanci něco změnit je kvalita jídla, drogerie a kosmetiky. Nejdůležitější je mít dostatek informací, nebýt hloupým spotřebitelem a spoléhat na zdravý selský rozum. Naučit se rozlišovat mezi kvalitní potravinou a nahrážkou, snažit se porozumět etiketám na potravinách. To, co jíme, je plně v našich rukou. Moudré přísloví říká, že i když je otec nemoci neznámý, matkou je vždy strava

Čím začít?  Nejdůležitější je to, co jíme každodenně. Nestačí do stávající stravy zařadit zdravější potraviny nebo přidat multivitaminové tablety, je potřeba vyloučit z každodenní stravy to, co nám škodí nejvíce.

   Maximálně omezit průmyslově zpracovávané potraviny s nepřirozeným složením a uměle prodlouženou trvanlivostí. Fast food, konzervované produkty, barevné limonády a sladkosti, light produkty, geneticky modifikované potraviny, imitace potravin (např. umělá sladidla).

   Do jídelníčku zařadit co nejvíce přirozených potravin. Vra?me se k poctivému vaření.

Pokud nevíte, co dnes v záplavě zboží je a není přirozená potravina, zapojte selský rozum.

Představte si, které potraviny mohly být na stole našich předků te? na jaře. Určitě ne banány,

papriky nebo jahody. Snažme se vybírat potraviny českého původu, a to vždy sezónní nebo přirozeně uskladněné.

  Efektivní je začít např. u pečiva, které jíme nejčastěji. Bílé pečivo, obsahující velké množství lepku a prázdných kalorií nahradit kvalitním celozrnným. Chléb z kvásku a čerstvě namleté mouky si zachovává veškeré minerální látky, vitaminy a vlakninu. Mezi otáčejícími se mlýnskými kameny si celé zrno zachovává cenné enzymy, tvoří se jemné granulky namleté vlákniny z povrchových vrstev obilí, díky nimž se zpomaluje vstřebávání cukrů a vyrovnává se jejich hladina v krvi. Běžné válcové mlýny vlákninu zpracují do jehličkovitého tvaru, což poškozuje střevní stěnu. Kvásek je na rozdíl od kvasnic přirozenou esencí, který přirozeným způsobem zaručuje delší trvanlivost pečiva a antibiotickými účinky posiluje naši střevní mikroflóru.